
Já vim, že si teď všude čtem o předsevzetích, jak se všichni ptaj, zda si dáváte, nebo nedáváte; hlavně, aby byly realistický, a ne moc drastický, že jo?!
Tak aspoň ze mě taky po delší době vypadne nějakej příspěvek na blogu.
A propo, já toho ráda budu (v rámci možností) datlit víc, ale taky budu ráda, když mi napovíte, o čem (byste si tu rádi četli) 😉 – Dejte mi prosím vědět!
Na druhou stranu, o čem si tak na začátku (takovýhohle) roku pokecat, než o těch lepších zítřcích? 🙂
A to ještě musím říct, že jsem byla tůhle v podvečer na cyklostezce, tma, zima, mlha, a ejhle – takových běžců! Nojo, vždyť on je ten leden! Ale je to dobře! Jen ať vám to vydrží!
Letos jsem až na pár perníčků (no, dobře a dvě vánočky), nepekla žádný cukroví a byla jsem za to ráda, aspoň jsem nechodila ujídat do spíže. I tak mi ale přišlo, že jsem „vánoční obžerství“ stihla záhy dohnat během pár návštěv u příbuzných. Pocit na konci roku tak byl jasnej: ROZEŽRANÁ. Teda ruku na srdce, i když mí přátelé často tvrdí, že se stravuju zdravě, za mě to poslední dobou ani před těma Vánocema nebyla žádná hitparáda. Základ možná/sice zdravej, ale do toho sladkosti, sladkosti, sladkosti (a jen tak selským rozumem na můj vkus příliš pečiva). Moje (chabá) omluvenka? Vždyť přece kojim!
No a kdy se na sebe (pořádně) nenaštvat, než na sklonku roku. On ten novej rok prostě nakopne a motivuje, ať si kdo chce, co chce říká. Teď hlavně vytrvat, že?! Prostě nové zítřky. Lepší zítřky samozřejmě!
Ne, že by mi v první fázi neproblesklo hlavou něco jako „už nikdy se nedotknu čokolády“… Naštěstí jsem se toho nesmyslnýho nápadu sama záhy zhrozila a tu myšlenku upravila do žitelný – dlouhodobě udržitelný – podoby.
Čili, abych to popsala nějak pěkně učesaně v bodech. Na čem bych (teď – letos) ráda zamakala:
1. Ok, začnem teda tou čokoládou (nebo jinejma sladkostma): nebudeme toho doma schraňovat tunu a dám si vždycky jen jeden malej kousek ke kafi (čili dopo a po obědě). Mít takový malý jasný pravidla je pro mě super. Bez toho jsem schopná ke kafi zládovat půlku čokošky a druhou půlku večer. A to teda neee! I když kojim! 😀
2. S tím souvisí i minimalizace návštěv kaváren O:) Na „sváteční událost“. Taky z důvodu úspor. Jedno takový dostaveníčko a stopáďo v háji (a dort v břiše!:D). Celkově bychom rádi doma optimalizovali náklady „na zbytnosti“ (a úspory investovali třeba do vybavení bytu).
Zobrazit příspěvek na Instagramu
3. Už nějaký čas se doma snažím minimalizovat počet věcí, ale mám pocit, že to je neverending story. Takže v tom plánuju pokračovat.
4. On je pak doma i menší „běžný nepořádek“. V tomhle ohledu mě hodně naučil a inpiroval Jaryn v Chaloupce na Sněžníku – uklízet (si po sobě) věci hned a nenechat je nikde válet, protože se pak kupí. Nádobí v kuchyni zejména. (Kéž by se to naučil i manžel…) – A asi tohle bude nejtěžší! 😀
5. Chci mít víc času na sebe, práci na sobě, sebevzdělávání. No, zní to trochu jako klišé a co si tak všímám, touží po tom tak nějak všicí… Jo, i já. Už dlouho. Tak snad!
6. Takže méně času na sociálních sítích, že?!
Ale to už jsem trochu uhnula do jiné oblasti… Takže zpátky k tomu životnímu stylu!
7. Méně čokolády, více zeleniny a ovoce. Klasika, klasika. No, mám to s tou zeleninou doma složitější, protože Podry mi vařenou zeleninu ze všeho preparuje a takovou brokolici nebo květák nemůže ani cejtit. Naštěstí to můžu vždycky svést na Ninušku! 😀 A stal se ze mě takový zeleninový pašerák (aneb jak skrýt zeleninu, ehm, v řízku?! :D) Už se těším až přijdou teplejší měsíce a přijde zas chuť na salátky!
8. A víc bílkovin! Které chytře zasytí. (Už po pár dnech upravenýho jídelníčku se cítím líp!)
9. Chci zas zapracovat na svý formě – jako tehdá před svatbou! Co si vzpomínám, nepřišlo mi to tenkrát zas tak složitý! 😀 – a cítila jsem se fakt dobře!
10. Jen je třeba trochu cvičit. – Naštěstí Ninuška mě k tomu sama pobízí! 😀 (Víte, na co se těším? Podpořila jsem na HitHitu Železnou kouli a čeká mě (zatím) jeden měsíc online koučinku. Snad už v našem sklepním fitku! 😀 O:)
11. A trochu víc běhat. #BehamProAnabell
Zobrazit příspěvek na Instagramu
12. A ten shyb bych taky konečně měla udělat! Aspoň jeden, co?!
13. A ještě jedna věc mě napadá: zapracovat na sebevědomí a sebedůvěře. Koneckonců to jde ruku v ruce…
Třináct je ažaž, tak směle do toho! O:)
A co vy – dáváte, nedáváte? A co? Nebo je tohle všecko vlastně vaše každodenní rutina už nějaký čas?
PS: Těším se na sumář na konci roku! 🙂