Fuerteventura. Epická. Nezapomenutelná.

Jedna z mých nejlepších dovolených! Možná to teda píšu skoro u každý, ale třeba je to jen tím, že se je snažím prožívat v módu “když už, tak už!” Zažívat, objevovat, ochutnávat.

Koupání na El Cotillu

Doma jsem si ji teda trochu vybojovala, ale stálo to za to! Zejména konec roku byl náročný a já věděla, že chci na týden zmizet. Do tepla. A bez notebooku. Hned jak to řeknu, naskakují mi příběhy řady podnikatelů, které zpovídám pro Lidovky a kteří často říkají, že nebyli na dovolené ani nepamatují. Mám svou práci ráda. Ale ne zas tak moc. Abych se ochudila o cestování a dobrodružství!

Přístav v Corraleju

A tak jsem si na FB nastavila upozornění na levný letenky a koupila prakticky to první, co bylo ve vhodném termínu (no, chtěla jsem stihnout i Štědroranní běh – pak už pominu, že jsem to odstonala:( ) … a kde slibovali teplo a moře. Tedy lepší podmínky pro nabíhání zimních kilometrů.

Las Playitas

Očekávej nás, Fuerteventuro! – Pro ty, kdo netuší, jedná se o jeden z Kanárských ostrovů. Když to před někým řeknem, pomalu třeští oči, ale na vlastní pěst a v zimě tuplem nejsou ceny nijak závratné.

Let byl z Berlína, ale takový věci se řeší, až když nastanou. Ubytko skrz Booking.com – přívětivý poměr cena – výkon nás zaválo na sever ostrova do Corraleja.

2 x zpáteční letenka z Berlína: 4 790 Kč

Ubytování pro 2 se snídaní na 7 nocí: 245 eur (tj. cca 455 Kč / os / noc)

Píše se o Fuerteventuře, že ještě není turisty tolik okupovaná, v prosinci to, jak jsme poznali, platí nejspíš tuplem. Hurá!

Teplota se tu v tu dobu pohybuje kolem sympatických 20 – 25 stupňů, s minimem srážek, zato tu je poměrně větrno. Že není moře jak kafe nám nevadilo, a koupali jsme se dosyta. Za bezvětří slunko dovedlo i pálit. Večer to ale už bylo převážně přinejmenším na mikinu.

Z letiště se dá jet do Corrajela autobusem s jedním přestupem přes Puerto del Rosario – linka 3 a 6. Jezdí jednou za 15 – 30 minut. Cesta pro dva stojí do 10 eur. Transfer do ubytka by vyšel na 30 a taxi prý na 40.

Trh v Puerto del Rosario

Hned nad autobusovým nádražím v Puerto del Rosario je trh s místními produkty – sýry, mléčnými produkty, pečivem, ovocem a zeleninou, olivovým olejem, rybami, vejci a kavárnou. Stojí za zastavení!

Pobřežní cesta do Corraleja dává tušit ráz ostrova: poušť a sopečný materiál měnící každou chvíli barvu, minimum zeleně představující převážně palmy, a možná stejně málo pitoreskních vesniček, které ducha ostrova nikoliv narušují, spíš patřičně doplňují. Ale taky řada dlouhých úhledných pláží s průzračným mořem.

Vítá vás Corralejo!

Příjezd do Corraleja nám nicméně dal připomenout naše soustředění na Štrbském plesu. Vítá tu totiž podobná (epická) ruina jako je tamní hotel Helios. Naše ubytko je hned kousek od autobusu, kousek od malého nákupního střediska a asi 10 minut chůze od hlavní třídy a zhruba 5 minut na pláž. Nevelký pokojík, vlastní hezká koupelna a společný prostor s kuchyní, kde se i ráno podává jednoduchá snídaně.

Supermarkety tu jsou na každém kroku. Stejně jako více či méně malebné restaurace lákající na tapas, paellu, ryby a mořské plody. K tomu stánky pro turisty, půjčovny aut a skútrů, minicestovky nabízející výlety po okolí.

My jsme si tu půjčili na 4 dny auto a díky tomu ostrov projeli prakticky křížem krážem (takže jsme si ani chvíli neodpočinuli, protože jsme furt někde trajdali). Díky letenkám od Ryanair nás to stálo cca 250 Kč na den + 55 eur plná nádrž benzinu. Původně jsme si chtěli půjčit skútr, ale odradila nás (v porovnání s autem) cena 30 eur / den – ještěže tak, místní větrno tomu vážně nenahrává.

Příjezd trajektem na Lanzarote

Skútr jsme si půjčili jen na jeden den, když jsme trajektem přejeli na Lanzarote: 27 eur zpáteční jízdenka 10-19 hod pro jednoho. S jinou společností a s cestou v 8 tam, by to stálo jednou tolik! Lze koupit u cestovek v centru, v kanceláři v přístavu nebo přes internet.

Na skútru na Lanzarote pěkně foukalo

Lanzarote nabízí krajinu víc epičtější a víc černo-hnědou než Fuerteventura. Co neminout:

  • El Golfo s krásným výhledem na příboj a lagunou.
  • Národní park Timanfaya, který vás rázem přenese na Mars. Kde zbytky sopečné činnosti využívají dokonce i ke grilování v místní restauraci nebo baví turisty gejzírem páry ze země.
  • Oblast La Geria, kde překvapivě dokáží pěstovat vinnou révu a místní víno tu samozřejmě i lze ochutnat.
  • Malebné přístavní městečko Puerto del Carmen s restauracemi s výhledem na moře. Překvapivě tu bylo levněji než u nás.
  • Vyhlášenou pláž Playa de Papaguya jsme už bohužel nestihli, protože nás zbrzdila šotolinová cesta k ní vedoucí. Na skútru bychom buď dřív píchli nebo si vytloukli zuby.

Jinak tu ale mají silnice krásné asfaltky, dobře značené a snad místo všech křižovatek kruhové objezdy. Dálnice tu vede jedna středem ostrova z Puerto del Rosaria na Corrajelo. Občas lze ale i narazit na nezpevněnou šotolinu – jako třeba k epické pláži Cofete. Možná díky tomu tu není nijak přelidněno a kopce nad mořem vytváří se zapadajícím sluncem romantickou kulisu. Každopádně na samý jižní cíp ostrova se vyrazit vyplatí!

Epická Cofete

Překrásných pláží a plážiček je tu celá řada, navíc každá nabízí trochu jiný ráz – písek jemný bílý, černý nebo malinké kamínky, dost často lemovány skalisky a doplněny majákem. Na Caleta Negro je pozoruhodná jeskyně, El Cotillo je příhodná pro surfování a na jejím druhém konci lze narazit i na nudisty.

Za zastavení stojí malebná historická vesnička Betancuria, kde jsme snad poprvé viděli stromy. Byť je ve vnitrozemí, turistickým ruchem spíše nepolíbeném, tady to vypadá skoro jako po cestě k Pražskému hradu.

Naopak „průsmyk“ kousek opodál vás zase vrátí nazpět do poušti. Rozlehlé hnědé nic. Jen moře v dáli jakoby evokovalo jakousi naději…

Ráj sportovců

Prosincová Fuerteventura nabízí ideální podmínky nejen pro běhání.

My jsme si ho užívali v okolí Corraleja, ať už po městských uličkách, na pláži, nebo písečných dunách. Epický a romantický byl osamělý běh po pláží Cofete. Na východní straně ostrova se pak nachází resort Las Playitas, kam jezdí trénovat kupříkladu ti nejlepší triatlonisté. Byli tu shodou náhod ve stejném termínu ubytováni moji přátelé ze Švédska, a díky tomu jsme to tu mohli pořádně očíhnout. Jde prakticky o samostatné městečko s bazénem, spoustou hřišť a sálů, posilovnou a permanentním cvičícím programem.

My se díky tomu zúčastnili „majáokového“ závodu na Kanárských ostrovech!

Faro de La Entallada
Faro de La Entallada

Zkrátka jsem nepřišla ale ani v Corraleju, protože takřka na každém kroku tu funguje škola surfování (cca 45 eur za 1 den skupinové výuky)‍ a takřka na každém kroku tu probíhají hodiny jógy – stačí pogooglit nebo mrknout na Facebook. Nenechala jsem si ujít ani jedno!

Tajně jsem tak trochu doufala, že si na to prkno prostě stoupnu a ono mi to prostě půjde. Leč opak byl pravdou … Povedlo se mi se postavit asi tak dvakrát. Ale to neznamená, že by mě to nebavilo a nebyla to legrace. Surfuje se třeba na pláži El Cotillo.

Surfování na El Cotilo

Józe na pláži snad netřeba blahořečit. Výhled na moře, příjemné teplo, co víc si přát … Já se dostala na vítání slunovratu prostřednictvím pozdravů slunci. Běžné lekce stojí kolem 10 eur.

Ráj cyklistů

A jelikož měří nejvyšší vrchol Fuerteventury kolem 800 metrů, je stejně tak rájem cyklistů – hlavně těch na silničkách. Taky tu na ně myslí, a vedle silnice leckde vede cyklostezka.

Prostě jez!

Co tu určitě ochutnat? Mořské plody a ryby! Jedli jsme je stále dokola. Tapas – malé talířky s malými jídly dle výběru a chuti. Jako příloha se často podávají brambory ve slupce. Jako předkrm bageta s velmi chutnou salsou. Na pití pak víno nebo plážové drinky. O restaurace není nouze.

Nám se líbilo v ojedinělém bistru u zátoky Los Molinos na západě ostrova. Nemohli jsme si nechat ujít ani vyhlášenou restauraci Waikiki na pobřeží v Corraleju – místní talíř rybích specialit byl nejen velký, ale i znamenitý. Kromě krevet a olihní jsme se zamilovali do netradiční chuti žralokovité dog fish. Ceny tu byly možná nepatrně vyšší než jinde, ale stálo to za to!

Ceny v obchodech jsou podobné, mnohdy i nižší než u nás. Týká se to třeba luxusní španělské šunky, kterou jsme jedli horem dolem. Za ochutnání stojí ale i sýry. A samozřejmě ovoce a zelenina.

Tahle dovolená měla zkrátka jen jednu jedinou chybu: Byla moc krátká!

Relax
Man on the beach
Podobně to vypadá skoro všude
Jeskyně Caleta Negro
Vega de Rio Palmas
El Golfo