Vyjíždím na cyklostezku Odra – Nisa. Cca 630 km za 6 dní. Plus sedmý den na cestu na vlak a domů. Podry se mnou po cestě do Lednice udělal rozhovor:)) Zvládnu to? Sleduj mé počínání na Facebooku a Instagramu – vše ZaBěhu.cz 🙂
Kdy tě poprvé napadlo jet cyklostezku Odra – Nisa?
Úplně přesně si to už nepamatuju, ale s klukem, co jsem s ním chodila, když mi bylo 17-19 jsme pár podobných výletů absolvovali. Projeli jsme Moravu, ale největším zážitkem, a to celkově v mém životě, byla cyklostezka Praha – Vídeň. Pak jsem se koukala, co podobného ještě existuje a zaujala mě Odra – Nisa. Ono teda i Praha – Paříž, ale to je tak na 14 dní. Takže třeba příště.
Sleduj mé putování na Facebooku a Instagramu!
Proč jsi to odkládala až doteď? A co bylo tím posledním impulzem?
S Davidem jsme se pak rozešli a nebylo s kým jet. Jasně, určitě mi to vyvstanulo na mysli i ve chvíli, kdy jsem začala hltat žlutý trabanty. Když vám Dan Přibáň vysvětlí, že „nic nejde“ je nesmysl, a jak inspirovali lidi třeba i k tomu, aby dojeli na kole k moři, je to jasný.
Ale ten hlavní impulz přišel až letos na jaře. Myslím, že tehdy sis četl můj starý cestovatelský deník, zaujala tě zmíněná Praha – Vídeň, načež jsem opáčila, že by mě lákala Odra – Nisa. Na tvoje „tak jeď“, nešlo říct nic jinýho než „tak jo.“ Což je dobrý, že mě pustíš:)
Kolik jsi věnovala úsilí přípravě a tréninku?
Vybrala jsem si jeden týden, kdy to je pracovně relativně zvládnutelné. Taky jsem si ale říkala, že kdyby mělo celou dobu lejt, asi bych nejela. Myslela jsem si, že budu mít na přípravu víc času, ale člověk míní… Takže to bude myslím trochu punk. Na druhou stranu, nebylo moc řešit. Kde budu spát by stejně nešlo moc naplánovat. Důležitý je stihnout cestu domů. Jsem ale moc ráda, že mi pomohlo pár milých lidí, ti mi přípravu určitě usnadnili.
V Cyklosportu Kerda mi skvěle vyservisovali kolo a vybavili mě vším, co mi chybělo. Hlavně bílou helmou, která mi ladí ke kolu:)
Z Polaru mi zapůjčili cyklocomputer V650, který zvládne dlouhou cestu a má i mapu. Nahrála jsem si tam svou trasu.
A z Iswari mi poslali kaše a smoothie z řady Sports, abych měla na cestu energii.
A snad i to oříškový máslíčko Nutspread s sebou přibalím.
A trénink? No přece běžecký! Spoléhám na to, že mě podrží odběhané kilometry. I když mě mrzí, že už na kole nejezdím tolik jako dřív, ale je těžké vše skloubit. Na druhou stranu po Odře – Nise ho pak zase nebudu chtít nějakou chvíli vidět.
Co od té cesty očekáváš?
Dobrodružství. Challenge. Radost, až to doufám, zvládnu. Vyčištění si hlavy, odpočinutí si. Jsem docela zvědavá, co se mnou udělá být týden víceméně sama. A taky nějaký tréninkový přínos – co do vytrvalosti, vyrýsování, .. a taky psychický odolnosti.
Čeho se nejvíc bojíš?
Taky toho, že budu sama. Že si budu muset poradit sama. Abych pak dobře chytla vlak zpátky (plánuji Anklam – Berlín – Děčín) a vzali mi do něj kolo. A jak to bude s tím ubytkem – který si chci vždy pružně lovit přes booking.com. S Davidem jsme tehdy spali kde se dalo ve stanu nebo pod širákem, ale to by mě ještě víc ztížilo a já chci jet co nejvíc nalehko. Už tak toho budu mít dost. A taky bych se sama bála. I když dle cestopisů na netu už to takhle nějaká, minimálně jedna, holka jela…
Taky se trochu bojím co budu jíst 😀 Protože dát si k obědu velký jídlo a pivo, tak už pak neujede nic. Možná trochu taky, že mě to přestane po pár dnech bavit – samotnou. Ale je to challenge. A trochu punk zároveň. A pro mě vždy challenge accepted.
Co první uděláš až se vrátíš?
Dám velkou pusu Podrymu!:))
