Jarní běh kolem ZOO: Moje závody rozhoduje hlava. A trenéři.

Takhle to má vypadat po závodě!

Nějakou dobu před ústeckou RunTour si tak sedím doma na gauči, a to mám vždycky pocit, jak jsou věci easy, a vtipkuju: Hele Jarní běh okolo ZOO (v Liberci), den po RunTour, tak si to tam půjdu vyklusnout, neeee?!

Samozřejmě to pak rodinná rada smete ze stolu.

Jenže když přijedu domu z RunTour naštvaná a smutná a neunavená a předpověď počasí na nadcházející den nevěští bouřku, vstupuje zase tenhle nesmělý plán do hry. Podry, který má v tréninkovým plánu tempáč, a dle přihlášených cítí šanci na vítězství, se toho neuvěřitelně chytí. Mně se zase jako tolik nechce, představím si, jak funím do kopce na Výšinu… Ale co mám dělat, když trenér řekl?!

Dva závody za víkend. To už tu jednou bylo: Víkendový double zpečetil úspěšné jaro

Zkrátka „jako Podry“ – dva závody za víkend, vzdávat zpackaný závody, odepínat si ještě na trati startovní číslo, … Samý dobrý věci od něj odkoukávám! 🙂

Navíc, přiznávám, se ve skrytu duše vidím na bedně a cítím, že bych si mohla spravit chuť. Radši nedomýšlet, jak bych se tvářila, kdybych naopak rozšířila svou sbírku tužek…

Dobře jsem se vyspala, na dnešek v kompreskách, což jsem na RunTour zapomněla, posnídala oblíbenou pohankovou, ještě i do obchoďáku jsme sjet stihli…

Přihlásili jsme se na místě last minute, startovný nás stálo 700, překvapuje mě, že ani to Podryho neodradilo… A dokonce ani to, že je na místě i „Čivrs“ (pozn. tj. Jirka Čivrný) = Podryho vítězství ve velkém ohrožení.

Tak tak se ustrojíme, lehce klusnu, zakroužím vším možným. – A) trupem jako Podry; B) na startu zakřupu hlavou jako Vítek. Zavřu si oči a rozdýchám se. Bejky, makej! Jedna holčina si mě na startu prohlíží, jakoby mě chtěla zabít předem…

Scénář podobný jako na Zittaueru. Všichni vyletí jak splašení. Do kopce, proboha! U boudy čeká Podry a povzbudí mě. Je mi ale jasný, že ví, kolik je přede mnou holek a myslí si, že až tak dobře na tom nejsem.

Jenže zatímco já si cupitám hezky „na pohodu“ vzhůru, už už potkám ty, co museli přejít do chůze. Do toho teda nejdu! A nechám za sebou jednu holku, druhou, kluky,… Jsem na sebe pyšná! Chápete, prudkej dlouhej kopec?! Chválím se a říkám si, že když už nic jinýho, budu mít ze sebe radost, že jsem nepřešla do chůze. A tady nastává poměrně zásadní rozdíl mezi závodem tímto a ústeckou RunTour. Moje hlava.

Běhání v hlavě – co říká sportovní psycholožka?

Už jsem skoro na Výšině, čím dál tím víc se přibližuju k holce číslo tři. Když v tom se tam objeví Vítek, ten, co položil tak dobrý základ mému běhání. Extrenér:) Úplně cítím, jak se mi rozzáří očička – jéé, Víťo! Jeho obligátní a tak často slyšené makej! jak kdyby do mě v tu chvíli snad vlilo kousek jeho rychlosti. Zpětně mě tenhle miniaturní zážitek dost pobavil, ale sehrál pro mě docela podstatnou roli.

Zaberu, holčinu v momentě předběhnu a valím to dolů z kopce. Moje disciplína!

Pak se pořád střídají hupíky, rovinky, seběhy, ale jedu. Ohlížím se, kontroluju si pozici, ale za mnou jsou jen kluci. V jednom místě mi pořadatelka hlásí, že jsem 4. žena. Pak už i víceméně vím, kde jsem a co mě kdy čeká. Trailových sešupů se nebojím, a tak mě ti kluci nedaj. Muhehe!

V cílovém seběhu od závory k boudě pak před sebou tu 3. holku vidím, i to, jak se ohlídla, ale je už vážně moc daleko. A ani toho kluka před sebou moc prohánět nepotřebuju. Jooo, kdyby tam byl Podry, dopadlo by to jasně jinak! A taky, kdybych se třeba, jelito, koukla na hodinky, nedoběhla bych za 30:01, nýbrž za 29:59. No nic.

Druhý místo v kategorii mi pak udělá velkou radost! Úplně první byla nějaká mladá holčina, ročník 2003, za 25:57. Podry tomu snad skoro nevěří… A je z něj pyšný trenér, když ví, koho jsem nechala za sebou.

Skoro to snad vypadá, že mi, odpůrkyni kopců, tyhle typy závodů svědčí… A taky se prý říká, že druhý den po závodě se závodí ještě líp… :))

Podry už tak nadšený není, dle očekávání ho Čivrs dal. Ale i 1. místo ve veteránech bereme. Bejky tým je zase na bedně!

A já si říkám, že si ho s sebou, jakožto uklidňovače a psychologa, budu muset fakt vozit na závody. Jakmile se mnou není, po…u to.

  1. místo v kategorii z 21; 4. místo v pohlaví z 36; 18. z 71 celkem