10 dní bez cukru, mouky a chemie za námi. Jak se cítíme?

Spolu se mým partnerem jsme se rozhodli po 30 dní najet na „ozdravný“ režim – který jsme si nazvali NoSugar, NoProblem, kdy se vyhýbáme (přidanému) cukru, mouce (tedy žádné pečivo a žádné těstoviny) a „špatným“ aditivům. Naše strava je plná masa, vajec, zeleniny, ovoce, ořechů a zdravějších tuků. Povolili jsme si ve velmi omezeném množství také tvrdé sýry, kysané mléčné výrobky, med a luštěniny. Čti více o tom proč a jak: Jsme NoSugar, NoProblem.

Právě máme za sebou deset dní. Jaké jsou nás dojmy? Co nás těší, a co naopak štve?

Pohled ženy – tedy můj:

  • Hlavně ze začátku mě přepadaly občasné chutě na něco sladkého. Především ke kávě, kde jsem byla vždy na nějakou sladkůstku zvyklá. Ale není to nic kritického, co bych nepřežila. Když mě honí mlsná, dám si fík nebo pár oříšků a jsem v pohodě; anebo peču, ale bez cukru. Svou oblíbenou kávu musím pít bez mléka, ale nemám s tím problém. Celkově jsem kávu omezila.
  • Dlouhodobě mám ráno problém vstávat z postele, ale neviním z toho stravu. Celkově se cítím báječně a plná energie. Občasné krátké klusy zvládám.
  • Hned 3. den přichází zkouška v podobě „závodu“ RunTour v Pardubicích. V cíli mají sojový suk, dala bych… ale zaháním to a ukázněně si beru jablíčko. Naše auto jelo po závode k Mekáči! Dávají si burgery, hranolky, taštičku, .. já jsem o čaji a nevadí mi to. I když: muffin na obrázku vypadá lákavě. Já pak v autě vybaluju svoje muffiny – vaječné. Studené teda nejsou žádná hitparáda. Ale hlad je hlad.
  • Prvních několik dní mám poměrně hlad, ale brzy se to stabilizuje. Každopádně jím určitě 4-5x denně, rozhodně ne 3x, jak říká Whole30. Na druhou stranu mám celkem výdej. A váha klesá!:)
  • Když jsem doma, jsem v pohodě. Horší to je, když vyjíždím na cesty. Chce to přemýšlet, plánovat, krabičkovat. Ostatně krabičky s jídlem připravuju i Podrymu do práce. A vždycky mám při ruce směs ořechů a neslazených brusinek.
  • Ale pak se taky třeba stane, že se musím najíst venku. Znamená to řadu otázek – Je v tom cukr? A mouka? A v tomhle? Můžu vidět složení? – Dochází tak k „vtipným“ situacím. Protože obsluha často tápe a neví (a musí se jít ptát, nebo lovit někam do papírů) a ještě se diví. A já jsem za exota (co zdržuje). Občas i pro lidi kolem. Ze začátku jsem měla chuť se propadnout do země, ale už jsem se otrkala a bavím se tím:) Občas se smějí i moji spolusedící kamarádi, pro které jsem „tak si tam dáš nějakou trávu, ne?; anebo moučnou pizzu, viď? hahaha“. Na to konto si říkám: dobrý, já když sním cokoliv, neskolí mě to, ale co ti, co opravdu mají nějakou alergii? Přehled alergenů v resturacích a informovanost oblushy je vážně tristní, i když nedávný zákon určil opak. Docela dobře jsem si zkusila, jak se musí cítit.. A to jsem ještě nedošla tak daleko, abych řešila, jaký používají tuk:(
  • Často se divím, proč výrobci cpou něco do něčeho, co tam nemá vůbec co dělat. Cukr v klobáse? WTF?
  • Zajímavý moment nastal asi po týdnu v mém oblíbeném mexickém bistru v Praze, kde jsem předtím relativně často jedla. Poté, co mi obsluha byla schopná najít, co obsahuje domácí salsa, dala jsem si ji – na salát s hovězím masem a fazolemi. Pěkně mě po tom bolelo břicho a hnalo mě to na záchod. WTF?
  • Skvěle se najíte např. v liberecké Fresh Cantine, kde jídlo „netuní“ zbytečnými přísadami. Absolvuji poměrně dost obědů s kamarády, čehož jsem se děsila, ale překvapivě se v hospodě najíte. Jistí to maso (steak, kuřecí stehno) a salátky (místo kaše). Domácí limonádu odmítám, je v ní cukr. Piju vodu a čaje.

img_6358Zvládnout jde i párty s přáteli. Jak jsem to vyřešila? K pití se podávala limonáda s mátou, limetkami a troškou medu a ovocný fresh, pro přátelé bylo i bílé víno. Dala bych si… ale nijak dramatické přemáhání se nekonalo. A hlavně: ráno se člověk vzbudí fit.

K jídlu jsem připravila masovo-zeleninové špízy (kuřecí, slanina, paprika, cibule, žampiony) pečené v troubě, plněná vejce (žloutek, avokádo, hrubozrnná hořčice, olivový olej, citronová šťáva, sůl, pepř) a obložený talíř (kvalitní tvrdý sýr, šunka, klobásky, zelenina), pro přátele k tomu navíc pečivo a jednohubky. No problem.

  • Problém je, co jíst, když nestíhám. Obligátní rychlovka – pečivo s máslem, sýrem a šunkou k večeři je pasé.
  • Mám štěstí, že miluju vaření a pečení, a tak si „program“ užívám. Hledám recepty, nakupuju, plánuju. Možností, co vařit, je vážně hodně. Pohltilo mě to. Začínám chápat, jak někdo může propadnou alternativnímu výživovému směru a vím, že si budu dost toho chtít odnést i do dalšího života. Nicméně v rozumné míře a tak, aby byl spokojený i Podry.
  • Ale má to i stinnou stránku: spoustu času v kuchyni, spousta špinavého nádobí, které je třeba umýt a i docela dost peněz – na druhou stranu vnímám, že nejdražší byl ten rozjezd, kdy jsem nakupovala nějaké základní suroviny. Další nákupy už jsou přívtivější. Je to také o tom, co a jak se rozhodnete jíst. Kančí, jehněčí a hovězí svíčková, domácí vejce, kokosová mouka, kakaová hmota atp. vám to prostě prodraží. Někdy mě unavuje i to věčný plánování a přemýšlení, co a kdy a jak.
  • Všechno mi chutná a užívám si to! Objevuji nové věci, nové recepty, nové chutě. Všechno chutná tak nějak lépe, ale enormní zintenzivnění chuti zatím nijak extra nevnímám.
  • Překvapily mě semínkový chléb a dýňové brownies – vážně pecka!
  • Žádné jídlo mi vyloženě nechybí.

Sleduj moje vaření na Facebooku, program a recepty sleduj na blogu.

Recept: Hruškovo-kokosové muffiny

Nálož inspirace na www.paleosnadno.cz

Pohled muže – Podryho:

Mám pocit, že Podry všechno svádí na „program“:)) On to ale vidí jinak:

  • Hned 2. den jsem měl krizi, protože jsem všude viděl jídlo, bolela mě hlava a byl jsem rozmrzelý, že si nemůžu dát to, co chci.. Měl jsem to ztížené tím, že jsem byl na školení s bohatým rautem.
  • O víkendu jsem si (nejspíš trochu neuváženě, protože mám teď odpočinkový režim) naplánoval 35 km a ke konci mě dostihla energetická krize. Na druhou stranu jsem se ve spěchu ne úplně dost (dobře) nasnídal.
  • Sladké (sušenky, dortíky) mi vůbec nechybí. Cukru mám dost z ovoce
  • Naopak mi chybí pečivo – byl jsem zvyklý ho jíst poměrně dost. Zejména mi chybí chleba a jeho vůně. Už teď vím, že po skončení „programu“ se k pečivu vrátím, i když budeme více kupovat žitný chléb (Koláčkova pekárna – mají v Hami Bio Dani na 5. května). Ale z toho semínkového, co Eva upekla, jsem byl nadšen.
  • Rýže ani těstoviny mi příliš nechybí, i když na své milované těstoviny se už těším. Jí se docela dost brambory, což mi nevadí, jedl jsem je dost i předtím.
  • Sladké nápoje nepostrádám. Vidím colu a je mi to jedno.
  • 7. den mám pocit, že mi chybí pestrost. Jíme hodně masa. Největší potíž to je ve chvíli, kdy Eva na den dva odjede a nic neuvaří.
  • Chutnali mi například plněné papriky s omáčkou a opečenou dýní, vývar s masem a vejcem, kokosové košíčky, hovězí steak (svíčková) s guacamole, semínkový chléb, skvělé dýňové brownies,… (mrk na fejs;)
  • Nemusím moc zeleninu: zeleninovou polévku, pečenou řepu, batáty, květák na všechny způsoby,…

#nosugarnoproblem